Řeky Asie

Velký Zab
Velký Zab (kurdsky Ze Gewre, turecky Büyükzap Suyu, latinsky Lycus) je řeka ve východním Turecku a v Iráku. Je 473 km dlouhá. Povodí má rozlohu 26 200 km2. Pramení na západních výběžcích horského hřbetu Kotur a protéká rovinou Kurdistánu. Ústí zleva do Tigridu. Zdrojem vody je horský sníh a také dešťové srážky. Vodnost řeky je nejvyšší od dubna do května, v létě a na podzim hladina klesá. Průměrný roční průtok vody v ústí činí 403 m3/s. Využívá na zavlažování. Byla na ní vybudovaná přehrada. Na řece leží města Zibar, Kelek, Kuvajr.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Velký Zad

Malý Zab
Malý Zab, latinsky Caprus, je řeka v Íránu a Iráku, levý přítok Tigridu (povodí Perského zálivu). Je 456 km dlouhá. Povodí má rozlohu 19 400 km2. Pramení na východních svazích Kurdistánského hřbetu. Na horním toku má charakter horské bystřiny, níže protéká kopcovitou a posléze rovinnou krajinou. Na jaře se vodnatost zvyšuje a v létě hladina opadá. Průměrný průtok při vstupu do roviny u města Altynkjoprju je 219 m3/s. V době povodní se zvětšuje až na 3 500 m3/s. Rozsáhle se využívá pro zavlažování. U obce Dokan v Iráku byl v soutěsce postaven hydrouzel (hydroelektrárna o výkonu 200 MW a přehradní nádrž o objemu 6, mld m3).

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Malý Zad

Chang Jiang
Chang Jiang (Jang-c'-ťiang), popř. Modrá řeka je řeka ve střední ČLR (Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S'-čchuan, Jün-nan, Čchung-čching, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej, Ťiang-su, Šanghaj). Název Jang-c'-ťiang, pod kterým je řeka známá v některých jazycích včetně češtiny, je původním místním označením pro dolní tok řeky, pod kterým ji poprvé poznali evropští misionáři. V Číně je zpravidla nazývána Čchang-ťiang (zvuk výslovnost, zjednodušená čínština ?? , tradiční čínština ??, pinyin Cháng Jiang, , překlad do češtiny 'Dlouhá řeka' ). Svou délkou 6300 km je nejdelší řekou celého eurasijského kontinentu. V celosvětovém měřítku je třetí nejdelší (za Amazonkou a Nilem). Povodí řeky má rozlohu 1 800 000 km2 a představuje pětinu území ČLR a domov pro třetinu jejich obyvatel.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Chang Jiang

Jenisej
Jenisej je řeka na střední Sibiři v Rusku (Tuva, Chakasko, Krasnojarský kraj). Délka řeky od soutoku Velkého a Malého Jeniseje činí 3487 km. Vzniká soutokem Malého a Velkého Jeniseje u města Kyzyl. Od soutoku se řeka nazývá Horní Jenisej až k Sajansko-sušenské přehradě a pod ní už nese název Jenisej. Teče převážně na sever po hranici Západní a Východní Sibiře. Ústí do Jenisejského zálivu Karského moře. Podle tvaru údolí a koryta, charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Jenisej

Žlutá řeka
Žlutá řeka, anglicky: Yellow River, je řeka v severní Číně, s délkou 5 464 km druhý nejdelší tok této země. Název Žlutá řeka, poprvé doložený před dvěma tisíciletími v období dynastie Chan výstižně charakterizuje zbarvení řeky způsobené unášenou zeminou. Střední a dolní povodí Žluté řeky je kolébkou čínské civilizace. Ač není Žlutá řeka o mnoho kratší než Jang-c'-ťiang, vodností se jí zdaleka rovnat nemůže. Příčina tkví v tom, že velká část ze 752 000 km2 rozlehlého povodí Žluté řeky připadá na oblasti neoplývající srážkami. Průtok Žluté řeky je dosti nepravidelný, u ústí se pohybuje kolem 1 500 až 2 000 m3/s. Výjimečným fenoménem, který dal řece jméno je však vysoký obsah částic zeminy unášených vodou. Průměrný obsah plavenin činí 36 kg/m3, což je zdaleka nejvíce ze všech světových řek. Nárazovitě přitom tyto hodnoty mohou dosáhnout až 600 kg/m3! Každým rokem tak řeka přemístí 1,5 miliardy tun materiálu. Z tohoto množství přibližně tři čtvrtiny odplývají do Pochajského zálivu, který se tak rok od roku zmenšuje o několik set metrů. Zbylá jedna čtvrtina plavenin se ukládá na dolním toku, kde jednak zanáší přehrady, a za druhé každým rokem zvyšuje úroveň říčního dna o několik centimetrů. Důsledkem je, že řeka sevřená v průběhu staletí navyšovanými ochrannými hrázemi, teče až několik metrů nad úrovní okolní krajiny. Pokud dojde k jejímu vytržení se z hrází, škody na lidských životech a majetku jsou nedozírné. Kupříkladu povodně v letech 1887 a 1931 si každá vyžádala přes milion obětí, což je činí nejhoršími živelnými pohromami v moderních dějinách lidstva. Za čínsko-japonské války dalo roku 1938 kuomintangské vedení v zoufalém pokusu o zastavení japonského postupu vyhodit hráze do povětří. Výsledkem bylo tehdy přes půl milionu mrtvých. Od polohy při Žluté řece odvozují svůj název provincie Che-pej a Che-nan – doslova „Severně řeky“ a „Jižně řeky“.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská Žlutá řeka

Ob
Ob je řeka v Altajském kraji a v Novosibirské, v Tomské a v Ťumeňské oblasti v Rusku, která protéká z jihu na sever přes západní Sibiř. Je jednou z největších řek jak v Rusku tak i na celém světě. V rámci Ruska je třetí nejvodnatější (po Jeniseji a Leně). Vlastní řeka Ob je 3650 km dlouhá. Od pramene Irtyše dosahuje délky 5410 km a od pramene Katuni 4 338 km. Povodí má rozlohu 2 990 000 km2. Zahrnuje i bezodtoké oblasti o rozloze 528 000 km2. Převážná část povodí (85 %) se nachází v Západosibiřské rovině. Jihovýchodní část připadá na pohoří Jižní Sibiře (Altaj, Kuzněcký Alatau, Salairský krjaž, Gornaja Šorija). Celkové množství řek v povodí dosahuje 150 000. Povodí se vyznačuje různorodostí fyzicko-geografických podmínek od polopouští na jihu až k tundře na severu. Významná část povodí je pokryta lesy a bažinami.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Ob

Amur
Amur je řeka ve Východní Asii, která tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem (Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Židovská autonomní oblast) a ČLR (Vnitřní Mongolsko a Chej-lung-ťiang) a na dolním toku protéká jen Ruskem Chabarovský kraj. V mongolštině a mandžuštině její jméno znamená Černá řeka a v čínštině řeka Černého draka. Povodí Amuru se rozkládá na území tří států Ruska, ČLR a Mongolska. Převládající část náleží Rusku. Velikostí povodí zaujímá Amur 4. místo v Rusku (po Jeniseji, Obu a Leně) a 10. místo na světě. Povodí se zvětšilo poté, co se na Arguň napojila řeka Cherlen odtékající z dříve bezodtokého jezera Chulun núr (na mapce není vyznačeno). Je 2 824 km dlouhý. Od pramenů zdrojnice řeky Arguň, jíž je čínská řeka Chaj-lar-che je to 4400 km. Hydrografická síť Amuru zahrnuje 10 610 řek (z nich je 1 684 kratších než 10 km) a 61 426 jezer o rozloze 10 599 km2 (včetně bezodtokých Torejských jezer). Povodí má rozlohu 1 855 000 km2.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Amur

Lena
Lena je ruská řeka protékající východní částí Sibiře. Patří mezi největší ruské veletoky. Pramení v horské oblasti nedaleko břehů Bajkalského jezera a vlévá se u Tiksi do moře Laptěvů. Lena patří do první desítky nejdelších světových řek a odvodňuje území o rozloze 2,5 milionů km2. Její délka činí 4400 km a střední průtok dosahuje 17 000 m3 vody. Název řeky vznikl údajně zkomolením eveneckého názvu Elu-ene, což doslova znamená velká řeka.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Lena

Šatt Al - Arab
Šatt al-Arab je řeka v Iráku (provincie Basra), která na dolním toku tvoří hranici s Íránem (Chúzistán). Je 195 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 000 000 km2. Šířka koryta je 700 m až 1 km. Hloubka řeky je 7 až 20 m.

Více informací se dozvíte na Wikipedie otevřená encyklopedie - Asijská řeka Šatt Al - Arab

Řeka	Délka toku (km)	Pořadí
Chang Jiang	6300 km	1.
Jenisej	5 539 km	2.
Žlutá řeka	5464 km	3.
Lena	4 400 km	4.
Ob	3 650 km	5.
Amur	2 824 km	6.
Velký Zab	473 km	7.
Malý Zab	456 km	8.
Šatt al-Arab	195 km	9.

Menu:

Můžete ještě jít na:
Vodstvo Afriky
Vodstvo Severní Ameriky
Vodstvo Jižní Ameriky
Vodstvo Austrálie a Oceánie
Vodstvo Antarktidy
Moře
Oceány

Nebo zpět na:
Úvodní stránka - Vodstvo
Vodstvo ČR
Vodní nádrže (přehrady
Řeky Evropy

A nebo také odkazy na:
Google
You Tube
Wikipedie otevřená encyklopedie
Super hry
Web games
Kostíci